Miláno první den

Jak nás Miláno hned první den opilo, nakrmilo a totálně odrovnalo

Máte pocit, že do Milána se jezdí jenom za módou a luxusními kabelkami? Omyl. My tam jeli hlavně za přežitím prvního dne, gastro procitnutím a zjištěním, že historická tramvaj je super, dokud netušíte, kam vlastně jedete.

Celé to začalo ranním budíkem, rychlou snídaní na letišti a bleskovým přesunem do Bergama. A protože unavené tělo potřebuje okamžitou nálož italské kultury a holčičí parta nenechá nikoho na suchu, hned po příletu jsme měli na žíle každý jednu lahvinku Prosecca. Bylo to neuvěřitelně osvobozující. Svět byl najednou růžovější, kufr lehčí, italský vzduch voňavější a David hned začal testovat foťák na naše první módní kreace. Logistiku jsme měli  zmáknutou a domácí na ubytku byl naprosto perfektní týpek, všechno klaplo na minutu. Jenže jak Prosecco pomalu vyprchávalo, v ústech nám vyschlo jako na Sahaře a bylo potřeba akutně doplnit tekutiny a hlavně jídlo.

Tímto musím jít s pravdou ven a veřejně se k něčemu přiznat: vždycky jsem tvrdil, že mi italská pizza vlastně vůbec nechutná a že od Turka u nás dostanu lepší nálož. Jenže teď jsem poprvé v životě ochutnal pizzu v zapadlé milánské uličce, mimo ten nejhorší turistický chaos, a musel jsem jako sklopit uši. Byla naprosto geniální.

Drazí Italové, snad mi moji dřívější skepsi odpustíte, ale upřímně – můžete si za to sami, když v hlavních pasážích šidíte lidi. Abych ten gastro šok rozdýchal, zakončil jsem oběd pořádným espresem říznutým Sambucou. David sice jen kroutil hlavou, ale mě to spolehlivě nakoplo ke katedrále Duomo a na hrad Castello Sforzesco.

Tam nás sice na Michelangela nepustili, protože bylo beznadějně vyprodáno, ale plán B byl jasný: prošli jsme k Mírovému oblouku, koupili do ruky Aperoly a bezostyšně sebou plácli do trávy v parku.

Kombinace ranního vstávání, slunce a alkoholu nás regulérně oddělala, takže padla rychlá dohoda – jedeme rovnou na kanály Navigli, dokud ještě držíme stabilitu.

Nasedli jsme do nádherné historické tramvaje, kde jsme v těch dřevěných vagónkách absolutně netušili, kde vlastně jsme a kdy máme vystoupit, protože se tam sakra nehlásí stanice. Nakonec jsme s mobilem v ruce úspěšně dorazili a večer na Navigli byl přesně tou odměnou, kterou jsme potřebovali.

Usadili jsme se u vody s drinkem Hugo, obřím prkénkem plným šunek a sýrů a sledovali západ sunce nad sice totálně přelidněným, ale neskutečně charismatickým Milánem. První den za námi, nohy bolí, sacharidů máme v sobě víc než průměrný Ital za rok, ale ten vibe je nepopsatelný.

více fotek najdete i na našem Facebooku.

💡 Praktické poznámky pro cestovatele.

Třídenní jízdenka na MHD: Nejlepší investice. Platí na metro, autobusy i ty staré historické tramvaje, kde sice netušíte, kde jste, ale aspoň jedete stylově.

Gastro pravidlo: Vyhýbejte se restauracím přímo na hlavních náměstích. Zalezte do vedlejších ulic, kde jedí místní – jedině tam zažijete to pravé pizza procitnutí.

Vstupenky na památky: Na top pecky, jako je Michelangelova socha na hradě, kupujte lístky online s velkým předstihem. O víkendu na blind nemáte šanci.

Fun fact: Věděli jste, že Italové vypijí ročně přes 14 miliard šálků espressa? My máme v plánu tohle číslo za těch 7 dní s naší partou aspoň o pár stovek navýšit, abychom tu kulturu, módu a historické bloudění tramvají vůbec ustáli. 😅

Tak co, taky byste po příletu vsadili na okamžitou infuzi Prosecca, nebo byste zodpovědně hledali Michelangela s mapou v ruce? Dejte nám vědět do komentářů. O tom, jak jsme se (ne)ztratili v milánském metru, bude psát určitě David na blogu…

#Milano #Milany #Italie #DvaKluciNaCestach #Navigli #DuomoMilano #GastroZazitky #AperolTime #TravelCouple #DnesCestuji #PravdaOPizze

❓FAQ❓