🎄 Obří ryba místo kapra, čůrající Santa a poslední australské Vánoce: Jak jsme se loučili s Austrálií
Po návratu z Gold Coast jsme se znovu ocitli v Caloundře na Sunshine Coast. Po všech těch přesunech, letištích, mrakodrapech, džungli, katamaránu, Bali a kilometrech nachozených po Austrálii jsme se vrátili tam, kde jsme se během celé cesty cítili skoro jako doma.
K Adéle a Shaunovi.
A právě tady nás čekala poslední kapitola našeho australského dobrodružství. Tentokrát bez velkých přesunů a honění památek. Prostě jsme chtěli být spolu, užít si Queensland a hlavně si pořádně uvědomit, že za pár dní už budeme zase sedět v letadle směrem k Evropě.
Jenže než přišlo loučení, čekaly nás Vánoce na australský způsob.





🎅 Vánoce na druhém konci světa
Vánoce jsme si doslova přetočili vzhůru nohama. Zatímco doma člověk řeší, jestli bude sníh, jestli zamrzne auto a jestli má dost cukroví, my jsme byli na druhé straně planety, kde bylo kolem třiceti stupňů a místo zimy na nás čekal oceán. Žádný sníh. Žádné rukavice. Žádné škrábání ledu z auta.
A hlavně žádné tradiční vánoční přemýšlení, jestli už je kapr dost mrtvý na to, aby se mohl začít smažit. 😂
Tentokrát jsme totiž měli úplně jiného kandidáta.
A nebyla to žádná malá rybička.
Když jsme toho obřího červeného krasavce viděli v obchodě, chvíli jsme přemýšleli, jestli jsme náhodou nepřišli koupit večeři pro celou australskou vesnici.
Nakonec skončil na našem vánočním stole.
A musím říct, že s bramborovým salátem od Adély vytvořil kombinaci, která českého kapra poslala na velmi vážnou dovolenou.
Šťavnaté bílé maso, minimum kostí a žádné několikahodinové pátrání po jediné zákeřné kosti, která se vám snaží propíchnout patro.
Český kapr dostal solidní konkurenci. 🐟😂









🏖️ Štědrý den, který by doma neprošel
Naše australské Vánoce ale nebyly jen o jídle. Byla v tom hlavně atmosféra. Slunce. Pláž. Oceán. Lidé v kraťasech. A pocit, že kalendář sice tvrdí, že jsou Vánoce, ale počasí má očividně úplně jiný názor.
Po českém Štědrém dni, kdy člověk sedí doma v teple a venku bývá tma už odpoledne, tohle působilo skoro surrealisticky.
A přitom to mělo svoje kouzlo.
Člověk si uvědomí, že Vánoce vlastně nejsou jen o sněhu, kaprovi a bramborovém salátu. Jsou hlavně o lidech, se kterými je trávíte. A my jsme jich tam měli kolem sebe skvělou partu. Čechy, Slováky, Australany a hlavně Adélu se Shaunem, kterým jsme za celý ten pobyt dlužili asi tak deset dalších článků poděkování. ❤️








🚤 Mooloolaba: Vánoce, které měly vlastní vodní atrakci

Po Vánocích jsme vyrazili do Mooloolaby. A protože normální vánoční procházka nám evidentně nestačila, čekala nás večerní projížďka lodí po místních kanálech. Mooloolaba po setmění je úplně jiný svět. Podél vody stojí obrovské domy a vily, které vypadají, jako kdyby jejich majitelé soutěžili o titul:
„Kdo dokáže na jeden barák nacpat víc vánočních světýlek?“
A některé domy se do soutěže pustily opravdu naplno. Světla, Santové, sobi, Grinchové, perníčci… Prostě vánoční kýč dotažený k naprosté dokonalosti. A pak jsme narazili na něco, co už se opravdu nedalo přehlédnout.
🚽 Santa močí do kanálu.
Ano.
Čtete správně.
Santa Claus stál u domu a místo rozdávání dárků právě vykonával potřebu přímo do vody. A protože Austrálie evidentně odmítá jakékoliv hranice, hned vedle nechyběl ani Santa, který měl evidentně ještě větší problém.
Čůrání bylo málo.
Tady se řešila rovnou velká potřeba. 😂😂😂
Vedle toho Grinch, obří perníčci a další vánoční postavičky působili skoro jako decentní dekorace. Celou projížďku jsme se smáli jako idioti. A přesně tyhle momenty jsou důvod, proč člověk cestuje. Protože Santa močí do australského kanálu opravdu není něco, co si můžete naplánovat do itineráře.










🐨 Lone Pine: Když se plyšák najednou nadechne
Před odletem jsme ještě stihli jednu zásadní věc. Lone Pine Koala Sanctuary. A tady jsem konečně pochopil, proč mají koaly tak neuvěřitelnou pověst. Když ji vidíte naživo, působí jako někdo, kdo právě dostal životní dávku sedativ a teď má jediný úkol: spát.
Člověk se na ni podívá a okamžitě má potřebu ji obejmout. A pak zjistí, že je to skutečné zvíře a ne plyšák z hračkářství. Měl jsem možnost si koalu pohladit a byl to jeden z těch zvláštních okamžiků, kdy na pár sekund úplně vypnete. Žádný telefon. Žádná navigace. Žádný itinerář. Jen stojíte vedle australského zvířete, které vypadá, jako kdyby ho někdo omylem nechal běžet přes noc v úsporném režimu. 😂🐨









🦇 A pak přišli netopýři
Aby toho nebylo málo, čekalo nás ještě jedno zvířecí překvapení. Obří kaloni. Když člověk zná netopýra hlavně jako malé stvoření, které večer proletí kolem hlavy, pohled na tyhle australské létající potvory je docela slušný mentální reset. Rozpětí jejich křídel působilo skoro jako u malého ptáka.
A najednou vám dojde:
„Aha. Takže v Austrálii mají i netopýry v XL.“ 😂
Austrálie zkrátka odmítala přestat přidávat nové položky do našeho seznamu „Tohle jsme ještě nikdy neviděli“.


🦖 Kasuár: Australský dinosaurus, který přežil
A pak přišel kasuár přilbový. Na toho jsem se díval úplně jinak. Tohle totiž není roztomilý ptáček. Tohle je živý pravěký tvor, který někdo omylem nechal běhat po současné Austrálii. Obrovský pták, výrazná přilba na hlavě, mohutné tělo a hlavně pořádné drápy. V tu chvíli jsem si říkal, že po hadech, pijavicích, varanovi, orlovi a všem ostatním už mě asi nic nepřekvapí. Kasuár mě přesvědčil o opaku. Na dálku nádhera. Zblízka bych s ním ale rozhodně neřešil žádný osobní konflikt. 😂



❤️ Poslední večer a konec jedné obrovské cesty
A pak už se začal blížit konec. Krosny jsme znovu nacpali věcmi, které se tam při odjezdu nějakým záhadným způsobem vešly. Najednou jsme balili stejné věci, se kterými jsme před několika týdny odlétali z Evropy. Jenže teď už byly uvnitř písek z Whitehaven Beach, australské suvenýry, milion fotek, úplně jiné vzpomínky a pravděpodobně několik neidentifikovatelných částic australské přírody. A hlavně jsme věděli, že tohle už není obyčejná dovolená.
Byla to cesta, která nás několikrát dostala na hranu. Strachem z hadů. Únavou. Vedrem. Jet lagem. Dronem napadeným orlem. Pijavicí. Varanem. Mořem. Letadly. A taky vlastními nohami, které po některých dnech odmítaly spolupracovat. Ale právě proto byla tak dobrá.













Austrálie, děkujeme
Když jsme se naposledy loučili s Adélou a Shaunem, došlo nám, že bez nich by celý tenhle příběh vypadal úplně jinak. Nejen kvůli ubytování. Nejen kvůli tomu, že nám ukázali místa, která bychom jako běžní turisté možná nikdy neviděli. Ale hlavně proto, že jsme díky nim mohli Austrálii na chvíli nejen navštívit, ale skutečně v ní žít. Zažít běžné dny. Nakupování. Pláže. Vánoce. Výlet na loď. Večery. Rodinnou atmosféru. A pak se zase vrátit do našeho cestovatelského módu a vyrazit poznávat další kus země.
Ájo, Shaune — díky. Fakt. ❤️
Za azyl.
Za trpělivost.
Za všechny výlety.
Za jídlo.
Za Vánoce.
Za to, že jste nás nechali týden po týdnu okupovat váš australský život. A hlavně za to, že jsme díky vám mohli poznat Austrálii jinak než jen z hotelového pokoje.

✈️ A pak už jen domů
Na letišti už nám nezbývalo nic jiného než se naposledy otočit. Austrálie zůstávala za námi. Před námi byla Evropa. Zima. Práce. Povinnosti. A návrat do reality.
Ale v hlavě jsme měli úplný bordel vzpomínek.
Koaly. Klokany. Hadi. Varani. Kasuár. Orel útočící na dron. Pijavice. Čůrající Santa.
A jeden obří Red Emperor, který nám na chvíli dovolil zapomenout na českého kapra. Austrálie nás prostě dostala. A jestli jsme si z celé cesty odvezli jednu věc, tak je to tahle:
Některé destinace si odškrtnete ze seznamu.
A některé se vám nastěhují přímo do srdce.
Austrálie je u nás definitivně ta druhá.
Austrálie, Bali — děkujeme. Byla to jízda našeho života. ❤️🇦🇺🇮🇩

📊 Statistiky australského finále
🎄 Vánoční teplota: přibližně 30 °C
🐟 Kapr: 0
🐟 Red Emperor: 1 obří kus
🏖️ Vánoční pláž: samozřejmě ano
🚽 Čůrající Santové: 1
💩 Santové s větším problémem: 1
🐨 Pohladěné koaly: konečně ano
🦇 Netopýři: velikost XXL
🦖 Kasuár: 1 živý dinosaurus
❤️ Vzpomínky: nepočitatelné
🇦🇺 Austrálie v srdci: 10/10

💡 Praktické okénko „Víte, že…?“
Red Emperor patří mezi ceněné australské ryby a jeho maso je oblíbené pro pevnou strukturu a jemnou chuť.
Lone Pine Koala Sanctuary v Brisbane vznikla už v roce 1927 a patří mezi nejstarší a nejznámější zařízení zaměřená na koaly.
A Mooloolaba je součástí Sunshine Coast, kde rozsáhlá síť kanálů vytváří úplně jiný svět než otevřené pobřeží. Právě večerní projížďka mezi domy a jejich vánočními výzdobami nám proto připadala jako perfektní australská tečka.

