Výsadek, tři luzři a Neptun bez trojzubce
První den ve Věčném městě máme úspěšně za sebou. S úlevou můžeme prohlásit, že mise proběhla bez ztráty kytičky. Nikdo se neztratil, nikdo nebyl okraden, nikdo nedostal pokutu a nikdo neskončil na pohotovosti po zoufalém pokusu pochopit italská dopravní pravidla. Což v Římě považujeme za ekvivalent olympijského zlata.
Úspěšný výsadek z Ciampina (a migrující husy)
Po přistání na letišti Ciampino jsme hned na začátku odmítli sponzorovat místní taxikáře. Využili jsme kombinaci autobusu Airlink a regionálního vlaku. Výsledek? Za neuvěřitelných 2,70 € na osobu jsme se dostali až téměř ke dveřím našeho ubytování na Via della Penna. Kompletní logistický návod pro Vás teprve chystáme, protože tohle ušetřené euro si zaslouží vlastní prostor.
Při čekání na vlak nás ale fascinovali naši spolucestující. Byli jsme svědky scén, kdy rodiny s kufry po příletu absolutně netušily, kam vlastně jedou. Vrchol nastal, když vůdce jedné české skupiny prohlásil: „Ten autobus nás bude stát skoro stejně jako Uber.“ V tu chvíli jsem měl pocit, že se moje logické uvažování ocitlo v alternativním vesmíru.
Stejně zábavné bylo sledovat syndrom „migrujících hus“. Jakmile někdo na nástupišti promluvil česky, ostatní zmatení Češi se kolem něj začali instinktivně shlukovat. Logika je jasná: sice nikdo nic neví, ale když mluví naším jazykem, určitě ví víc než my. Nevěděl. Zmateně jsme pak koukali všichni.
Fontána di Trevi
Proč Neptun přišel o zbraň?
Jestli můžeme z vlastní zkušenosti něco doporučit, navštivte Fontánu di Trevi dvakrát. Jednou za světla a jednou po setmění.
Ve dne si prohlédnete všechny ty monumentální mramorové detaily a uvědomíte si, kolik lidí z celého světa se dokáže namačkat na jedno malé náměstíčko. V noci se ale celé místo promění. Nasvícená voda, odrazy světel a atmosféra, ze které nám doslova spadla brada. Novinkou je regulovaný vstup do nejbližší části u fontány. V době naší návštěvy se mluvilo o vstupném 2 € na osobu, proto si před návštěvou raději ověřte aktuální podmínky.
Samozřejmě u nás hned proběhla tradiční série otázek:
Proč je uprostřed Neptun? Kde sakra nechal trojzubec? A proč je tu vlastně mořská mytologie, když „Trevi“ odkazuje na tři křížící se ulice?
Po menším pátrání jsme zjistili, že ten vousatý týpek uprostřed vůbec není klasický Neptun. Je to Oceanus – symbol všech vod světa. Samotná fontána totiž není oslavou nějaké křižovatky, ale vody jako takové (konkrétně antického akvaduktu Aqua Virgo). Takže jestli jste tam někdy stáli a nadávali, že Neptun ztratil vidle, uklidníme Vás. Nejste první ani poslední.
Fontána je tak obrovská, že vlastně není „před palácem“ – ona je doslova součástí fasády paláce za ní. To na fotkách často vůbec nevynikne.
A teď k těm mincím :
🪙 1 mince = vrátíš se do Říma.
🪙🪙 2 mince = najdeš lásku.
🪙🪙🪙 3 mince = svatba.
Tak já to naposledy vzal kreditkou a nic nestalo 😅😂😅
💡 Věděli jste, že…
Každý den skončí ve fontáně tisíce eur. Za rok se takhle z vody vyloví přes milion eur, který putuje na charitu.
Od antického betonu k lvíčatům v Trastevere
Pantheon jsme pro první den nechali odpočívat. Respektive, my jsme odpočívali před ním. Ta stavba je zvenku tak obrovská a dominantní, že jsme si interiér schovali na později. Ty masivní antické sloupy Vám hned připomenou, že stojíte před něčím, co přežilo císaře, středověk i renesanci. Když si uvědomíte, že ta kopule drží bez jediného kusu železa už dvě tisíciletí, musíte se smát dnešním developerům, kteří Vám dají záruku na novostavbu sotva pět let.
Přesunuli jsme se na Piazza Navona, kde Berniniho Fontána čtyř řek jasně ukazuje, že barokní umělci neuměli dělat věci napůl. Když Italové staví kašnu, postaví rovnou finálního bosse celé evropské architektury.
Večer nás ale nohy logicky dotáhly přes řeku do čtvrti Trastevere. Sedli jsme si na schody k fontáně na Piazza Trilussa, pozorovali ten neskutečný cvrkot a nasávali vibe Říma. David se dlouze zadíval na tři kamenná lvíčata, ze kterých stříkala voda, a zahlásil větu dne:
„Podívej na ně. To jsme my. Tři luzři.“
Do teď mi neprozradil, kdo z nás dvou je ten třetí lvíček, ale od té chvíle je kamenná trojka oficiální součástí naší výpravy.
Gastro porno u babiček a zachráněný rozpočet
Večeři jsme nemohli strávit nikde jinde než v Osteria da Fortunata. To je to slavné místo, kde ve výloze stojí italské babičky a ručně válí těstoviny s takovou lehkostí, jako by to dělaly od dob Julia Caesara (což možná dělají). Dostal jsem na stůl talíř brutálních, tlustých, ručně dělaných těstovin a vrněl jsem blahem. Tedy do chvíle, než se David podíval k vedlejšímu stolu k místňákům a utrousil: „Podívej vedle. Italové mají to samé a dvakrát takovou porci.“ V ten moment moje čistá spokojenost sbalila kufry a odešla na krátkou dovolenou. Závist je strašná věc, zvlášť v gastronomii.
Plní sacharidů jsme se šli projít ke Španělským schodům. Nasvícené vypadají pohádkově. A právě tady jsem se stal hrdinou dne a zachránil náš rodinný rozpočet. David totiž unaveně chtěl sednout na schody a prohlásil: „Tady si otevřeme Aperol.“
Vystřelil jsem po něm, jako by šlo o život. Za sedání na Španělských schodech totiž římská policie dává pokuty od 250 €. Takže jsme se pokochali sice vestoje, ale s vědomím, že nás těch pár schodů nestálo stejně jako zpáteční letenky. To, že tam seděli ostatní, neznamená, že se to s mí.
Mimochodem: fakt, že tam sedí dalších třicet turistů, není právní argument. Policistu zpravidla nezajímá, že porušujete pravidla kolektivně.
První den jsme zakončili na Piazza del Popolo u obří fontány se lvy. S vychlazeným proseccem z Carrefouru za pár korun, minutu pěšky od naší postele. Přesně ten moment, kdy se unaveně rozhlédnete kolem sebe, nohy vás pálí jako čert, ale v hlavě Vám bliká jen: Jsme v Římě a je to boží.
📊 Statistiky dne:
👣 Nachozeno: 18 000 kroků
🍝 Snědeno: Hodně (David o trochu víc, viz výše)
🍾 Prosecco: Přiměřeně situaci
💶 Ušetřeno na pokutách: 250 €
🦁 Počet identifikovaných luzrů: 3
🇮🇹 Láska k Římu: Nebezpečně roste
Řím zatím vede na body. My na otlaky.
💡 Praktické okénko “Víte, že…?”
Ciampino → Řím: Za cenu jednoho turisty ošizeného kafe v centru se dostanete z letiště do města. Kombinace Airlink + regionální vlak za 2,70 € je bezkonkurenční.
Fontána di Trevi: Každý den do ní lidé nahází kolem 3 000 €. Za rok to hodí přes milion eur, které se každý večer luxují a putují na charitu Charitas.
Pantheon: Má největší nevyztuženou betonovou kopuli na světě. A drží už 2 000 let bez jediné rekonstrukce základů.
Piazza Navona: Má svůj protáhlý tvar proto, že stojí přesně na základech starověkého atletického stadionu císaře Domitiana. Chodíte vlastně po antické běžecké dráze.
Španělské schody: Své jméno nemají podle architekta, ale podle španělského velvyslanectví, které pod nimi historicky sídlilo.
